Psychologie učení, ze které naše učebnice matematiky vycházejí, ctí věkové zvláštnosti dětí a přizpůsobuje se jim. Psychický vývoj dítěte je všem znám z díla J. A. Komenského. Francouzský myslitel Jeana Piaget mluví o 4 etapách vytváření rozumových operací. Dále jsou uvedeny obecně známé etapy psychického vývoje dítěte. Doplněny jsou podpůrnými prostředky pro jejich dobrý psychický vývoj.
l. etapa (od 2 do 4 – 5 let) – období smyslového a předpojmového myšlení.
Toto období je spojeno s nástupem řeči. Otázka, která toto období provází „Proč?“.
Co podporuje dobrý psychický vývoj dítěte v tomto období:
2. etapa (od 4 do 7 – 8 let) – období názorného myšlení.
Vyvíjí se představové vztahy a názorové usuzování, dochází k chápání významu slova. Období můžeme nazvat obdobím „jako“. Dítě vnímá okolní svět, vžívá se do něj. Charakteristický znak období – dítě chce všechno stejně. U každého dítěte nalezneme chvíli, kdy se brání změnám, chce stejný děj pohádky, stejné postavy, které jednou poznal.
Co podporuje dobrý psychický vývoj dítěte v tomto období:
V některých rozborech vývoje je toto období charakterizováno pohádkou Boudo, budko, kdo v tobě zůstává.
Při učení počtům je dobré vycházet z poznávání okolního světa, vnímat ho v různých ročních obdobích, zvolit postup a ten dodržovat. Vnímej věci a jejich počet – konkrétní věci nebo obrázky s různým počtem předmětů či přírodnin. Jsou to ty věci, které dítě bezprostředně obklopují.
3. etapa (od 7 do 11 – 12 let a po celé dospívání) – období konkrétních operací.
Charakteristické pro toto období je užívání operací (v počtech to jsou početní výkony). Operace může být prováděna ve formě operování s předměty, např. počítání s penězi. (Každý žák pracuje se svými pomůckami.) Užití naučeného ve hře je radostnou záležitostí. Hrajeme si s penězi, s kostkami, s proužky papíru, hrajeme si na obchod, přetváříme skutečnost, využíváme toho, co umíme.
Operace provádíme též se znaky, které zastupují předměty a vztahy (čísla, + , − , · , : ). Je to poznávání vnějšího světa a přetváření získaných poznatků, aby je bylo možno systematizovat z hlediska jejich využití při řešení problémů všeho druhu.
Co podporuje dobrý psychický vývoj dítěte v tomto období:
Ve 3. období vznikají vnitřní struktury operací.
Jestliže probíhají a uplatňují se tak, že jsou žákovi pochopitelné, jestliže jsou předkládány s logickou návazností, nastává období formálních operací umožňujících hypotetické a deduktivní myšlení – schopnost vyvozovat. O to usilujeme v početnici 3. ročníku, kde předkládáme uspořádané celky tak, aby byla podněcována schopnost vyvozovat nové poznatky. Vytváříme cesty pro logický úsudek dítěte.
4. etapa (od 11 až 12 let a po celou adolescenci) – období formálního myšlení.
Důležitou roli hraje motivace. Připravenost k učení je na různých stupních vývoje různá. To, co si má žák osvojit, je třeba vyjadřovat v různých formách a přizpůsobit učivo i styl učení jeho vnímání a myšlení v dané etapě.
Co podporuje dobrý psychický vývoj dítěte v tomto období:
Při dobrém zvládání matematiky psychický vývoj žáků v jednotlivých ročnících stručně vystihují hesla:
Směr vyučování matematiky na 1. stupni
Je to činnostní směr výuky, který realizuje volný rozvoj dětské individuality a přímý styk s věcmi a okolím na základě zákonitostí učení.
Jedná se o pojetí, které velmi dobře vyhovuje dětské individualitě, dává prostor žákům s různým nadáním a s individuálními odlišnostmi. Jedná se o praktické učení, které respektuje psychický vývoj dítěte a napomáhá uskutečnění jednotlivých fází vývoje dítěte.
Činnostní pojetí výuky matematiky je pro děti přirozené a každá přirozenost vede k činnostem.
Činnost, to nejsou jen pomůcky v rukou žáka, je to také hovor žáků ve výuce, přijímání učitelských rolí – vymýšlení úloh, otázek, vzájemná komunikace, sebehodnocení, aktivní účast ve výuce. Vychází se z poznání, že hravost je pro děti biologickou a psychologickou nezbytností.
Přirozeně a zcela samozřejmě žáci začnou uvažovat, vymýšlejí různé historky ze svého okolí.
Pozornost všech žáků je přitom značná. Přemýšlí žák, který úlohu tvoří, pozorně poslouchají
ostatní, čekají nový děj, otázku. Počty prvků znázorňují kolečky. Mohou tak pracovat už v době, kdy neumí psát číslice ani nic nevědí o sčítání, odčítání, znaméncích plus a minus. Nepletou se a správně přidávají nebo ubírají, určují výsledky. Jsou myslí zcela přítomni. Je to m e t o d a p ř i r o z e n á , odborně zvaná „ b i o g e n e t i c k á “ .
Jak a v čem se žáci liší při učení matematiky
„A tak musíme vyhovět přirozené podstatě věku, aby bylo dovoleno každému věkovému stupni dělat to, co jej právě těší.“ J. A. Komenský
Převzato z Metodického průvodce k Matematice a k Živému počítání (1-09)
