Nová škola - DUHA s.r.o.
Edice Čtení s porozuměním
0 Kč
0

Metodické rady - Český jazyk

ČJ 1 - Český jazyk jako vyučovací předmět

26.10.2016

Český jazyk je součástí vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Úkoly a cíle tohoto předmětu, metody a formy práce vycházejí z požadavků RVP pro základní vzdělávání, který je závazný pro vypracování školních vzdělávacích programů. Předmět Český jazyk a literatura je základem vyučování v 1. ročníku.

Obsah předmětu naplňuje:

  • Komunikační a slohová výchova
  • Jazyková výchova
  • Literární výchova
  • Komunikační a slohová výchova zahrnuje:

- čtení – v 1. ročníku vlastnímu čtení předchází tzv. přípravné období, které trvá 6–9 týdnů a je stejně důležité jako čtení samo. Toto období obsahuje řadu cvičení různých typů, kterými se děti připravují k vlastnímu čtení. Východiskem k této fázi je mluvená řeč dětí, dýchání a tvoření hlasu. Dále také průběžně a důsledně obohacujeme slovní zásobu dětí. Vedeme děti k rozvoji řečových dovedností, fantazie a tvořivosti.

Učivo 1. ročníku

a) praktické čtení: technika čtení, čtení pozorné a plynulé, orientační prvky v textu;

b) věcné čtení: čtení vyhledávací, klíčová slova v textu, čtení jako zdroj informací.

- naslouchání

a) praktické naslouchání: vyjádření kontaktu s partnerem, zdvořilé naslouchání,

b) věcné: soustředěné, aktivní – dítě zaznamenává slyšené, reaguje např. otázkou.

- mluvený projev – sem řadíme základy techniky mluveného projevu, jako je správné dýchání, tvoření hlasu a výslovnost, na které dbáme nejen v přípravném období před vlastním čtením. Techniku mluveného projevu u dětí rozvíjíme po celou dobu školní docházky ve všech vyučovacích předmětech. Mluvený projev zahrnuje dále: vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry – pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; komunikační pravidla – zdvořilé oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí – mluvčí x posluchač; neverbální prostředky komunikace – gesta, postoj, mimika.

- písemný projev – již od počátku učíme děti důsledně dodržovat základní hygienické návyky – správné sezení, držení psacích potřeb, hygienu zraku. Trénujeme a upevňujeme správnou techniku psaní tak, aby byl písemný projev čitelný, úhledný a přehledný. Zohledňujeme individuální potřeby a možnosti dětí.

Komunikační a slohová výchova učí děti vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená, psaná), rozhodovat se na základě vnímaných pokynů – vyjádřit se ústně nebo písemně. Děti se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity. Komunikaci v českém jazyce je vhodné rozvíjet prostřednictvím dramatické výchovy.

  • Jazyková výchova zahrnuje:

- zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek; výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin; modulace souvislé řeči – intonace, tempo a přízvuk.

- slovní zásoba a tvoření slov – slova, pojmy a význam slov; slova jednoznačná a mnohoznačná, synonyma, antonyma.

V jazykové výchově se děti učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem s využitím slovní zásoby, odpovídající jejich věku, a zároveň poznávají elementární základy mluvnické stavby jazyka. Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, neboť se při něm učí jazykové jevy pozorovat, srovnávat, třídit i zobecňovat.

  • Literární výchova zahrnuje:

- poslech literárních textů

- zážitkové čtení a naslouchání

- tvořivé činnosti s literárním textem – děti recitují vhodné básně a říkanky, volně reprodukují slyšený a později i přečtený text, hovoří podle obrázkové osnovy, zkoušejí text dramatizovat či výtvarně doprovodit.

- základní literární pojmy – říkanka, báseň, verš, rým, hádanka, rozpočítadlo, pohádka, bajka,

přirovnání, spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadelní představení, herec.V literární výchově seznamujeme děti s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk a zároveň se je snažíme motivovat pro další vlastní čtení. Při poslechu rozvíjíme jejich schopnost soustředěně vnímat, prožívat a své prožitky různým způsobem vyjadřovat. Rozvíjíme také jejich fantazii a tvořivost.

Užívání jazyka se dostává v 1. ročníku na nový základ, a to tím, že se jazyk čtením a psaním objektivizuje. Slova a věty nejsou jen vyslovovány, jsou zkoumány po stránce obsahové i formální, jsou čteny a psány.

Aby se vyjadřování dětí dostalo na kvalitativně vyšší úroveň, je třeba je nenásilně zvykat vyjadřovat se spisovným jazykem. Od začátku školní docházky bychom měli u dětí rozvíjet dovednost vyjadřovat se prostě, ale souvisle, uspořádaně a jasně v krátkých mluvených projevech, dbát na správnou spisovnou výslovnost a kulturu mluvené řeči.

  1. Český jazyk jako vyučovací předmět
  2. Čtení
  3. Výuka čtení v 1. ročníku
  4. Vyučovací postupy při vytváření dovednosti číst
  5. Psaní
  6. Učebnice a pomůcky – výuka psacího písma

Převzato z Metodického průvodce k Živé abecedě, Slabikáři a Písankám s kocourem Samem (11-96).


Sdílet článek na FB

facebook

/clanky/videa/

| Hlavní stránka | Novinky | Akční nabídky | O nás | Jak nakupovat | Kontakty
Ověřit CSS!