Milé kolegyně, milí kolegové,
do rukou se Vám dostává metodická příručka k učebnici a pracovním sešitům českého jazyka 2. ročníku základní školy nakladatelství Nová škola Brno. Naším záměrem bylo dodržet cíle vzdělávacího programu Základní škola a očekávané výstupy Rámcově vzdělávacího programu. V rámci řešení jednotlivých cvičení jsme se snažili o rozdílnost a rozmanitost formy výuky. U cvičení z učebnice a pracovního sešitu naleznete správná řešení, k učebnici zde naleznete metodická doporučení a další náměty k práci k jednotlivým cvičením, jsou zde navrženy činnosti v rámci mezipředmětových vztahů. V metodické příručce je na první pohled jasně vidět, jaké záležitosti z interaktivní učebnice nalezneme u daného cvičení v učebnici. Z hlediska struktury metodiky pro nás byla důležitá přehlednost, lehká a rychlá orientace v textu a srozumitelnost. K tomuto účelu jsme navrhli několik zkratek, které jsou v metodické příručce využívány:
Číst celý článekČeský jazyk je součástí předmětu Český jazyk a literatura a má v soustavě školních předmětů zásadní význam. Úkoly a cíle tohoto předmětu, metody a formy práce vycházejí z požadavků RVP pro základní vzdělávání, který je závazný pro vypracování ŠVP. Předmět Český jazyk a literatura patří do vzdělávací oblasti
Jazyk a jazyková komunikace.
Vzdělávací obsah předmětu Český jazyk a literatura má komplexní charakter, pro přehlednost je rozdělen do tří složek:
1. Učebnice Český jazyk 2
Je zpracovaná podle nejnovějších trendů, v souladu s RVP ZV a vydaná v rámci edice „Čtení s porozuměním“. Je součástí nové „Duhové řady“ učebnic, zaměřených na podporu čtenářské gramotnosti.
Hlavním cílem je vzbudit v dětech zájem o český jazyk a literaturu.
Číst celý článekČtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.
Číst celý článekZpracováno dle upraveného RVP ZV účinného od 1. 9. 2013.
1. Komunikační a slohová výchova
Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.
Žák rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává.
Vzdělávací oblast: Český jazyk a literatura, ročník 6.
Vyučovací předmět: Literární výchova
Průběžně:
Český jazyk je součástí vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Úkoly a cíle tohoto předmětu, metody a formy práce vycházejí z požadavků RVP pro základní vzdělávání, který je závazný pro vypracování školních vzdělávacích programů. Předmět Český jazyk a literatura je základem vyučování v 1. ročníku.
Číst celý článekUmět číst znamená rozumět tištěné a psané řeči. Předpokládá tedy znalost grafického vyjádření slov, to znamená znalost písmen pro jednotlivé hlásky a dovednost převést je pohotově v mluvenou řeč tak, aby si dítě vytvořilo představu o čteném obsahu.
Číst celý článekVýchozí metodou výuky čtení a psaní je metoda analyticko–syntetická, podpořená vázaným slabikováním. Tato metoda, prověřená mnoha generacemi učitelů, je velmi dobře propracovaná a stále metodicky vylepšovaná pro potřeby současných dětí. Stále se zvyšuje procento dětí, které vstupují do školy s nedostatečně rozvinutými smysly k počáteční výuce čtení, s nesprávnou výslovností, s omezenou slovní zásobou, obecně řečeno děti nezralé. Přibývá také dětí se specifickými poruchami učení, jako je dyslexie nebo dysgrafie. Proto se jednoznačně přikláníme k výuce analyticko-syntetickou metodou, která je nejbližší naší řeči, a proto je vhodná pro největší procento dětí.
Číst celý článekStrukturace učiva je rozložena do postupných kroků, které na sebe navazují, a je nezbytné dodržet jejich pořadí. Délka jednotlivých kroků není daná. Vždy záleží na úrovni a možnostech jednotlivých žáků. Každé nové učení se u žáků opírá o předchozí zkušenost a je potřebná určitá míra získání dovedností a poznávání.
Číst celý článekVyučování psaní je organicky spojeno s vyučováním čtení a tvoří společně po obsahové stránce vzdělávací jednotku. Svojí formou je psaní činnost grafická. Psaní a čtení jsou potom dvě formy sdělovacího procesu. Při psaní se zvukový tvar slova převádí do grafických značek – písmen.
Funkce písma je podmíněna znalostí grafických prvků a dovedností správně je zapisovat a spojovat, která se postupným psacím výcvikem automatizuje. Automatizace psacího pohybu není a nemůže být úkolem 1. ročníku. Vytváří se zvolna, individuálně a za normálních podmínek k ní žáci dospívají až ve 4. ročníku.
Číst celý článekUčebnice:
Další pomůcky:
Pracovní sešit doplňuje Živou abecedu a Slabikář s kocourem Samem. Může však sloužit i jako samostatná pomůcka při vyvozování písmen v 1. ročníku. Obsahuje 29 písmen české abecedy s výjimkou písmen Q, W, X, se kterými se žáci seznamují až v 2. ročníku. Pořadí písmen je stejné, jak je žáci postupně poznávají v Živé abecedě a Slabikáři. Publikaci je možno využít jako pracovní sešit, nebo jednotlivé listy vystřihnout a použít jako volné karty. (Doporučujeme, aby karty vystřihovala dospělá osoba.)
Číst celý článekČíst správně znamená číst bez chyb. Žák se dopouští chyb většinou tehdy, když se na něj kladou požadavky příliš vysoké, nebo naopak příliš nízké.
Číst celý článekČíst plynule znamená číst slova napoprvé bez slabikování. Čtenář nedělá přestávky v textu na místech, kde to není přirozené jak z hlediska obsahového, tak rytmického. K plynulému čtení snadných slov i krátkých vět dochází někteří žáci již ke konci 1. ročníku. Během 2. ročníku by většina žáků měla dokázat číst plynule jednoduché věty. Během 3. ročníku přechází plynulost čtení do delších vět i souvětí.
Číst celý článekČíst s porozuměním znamená rozumět tomu, co je vyjádřeno souvislým textem – rozumět myšlenkám autora. Porozumění čtenému lze ovšem vyžadovat jen u textů přiměřených věku žáků (rozumová úroveň žáka, jazyková úroveň… ).
Číst celý článekČíst výrazně znamená číst zřetelně a jasně, číst s důrazem slova, která jsou ve větě důležitá z hlediska smyslu, číst s přirozenou intonací, s pauzami, s citovým zabarvením a číst vhodným tempem.
Výrazné čtení je důležité pro rozvoj emocí, fantazie i pro výchovu estetického citu. Je třeba, aby učitel dětem často a výrazně předčítal. Při výrazném čtení se upoutává pozornost žáků k hlavním myšlenkám, které mají v daném textu vnímat. Učitelův přednes je vzor, který se snaží děti napodobit.
Hlasité čtení – stěžejní metoda výuky čtení, zahrnuje:
Tiché čtení – čtení úkolů a pokynů. Lepší čtenáři mohou tiše číst i kratší úryvky z článků (dbejme na kontrolu porozumění přečteného textu)
Výrazné čtení – zahrnuje:
Články s naučnou tematikou se nejen čtou, ale také rozebírají. Velký význam mají články, které navazují na hodiny prvouky. Propojení čteného textu s učivem prvouky napomáhá dětem samostatně pochopit smysl čteného článku, upevnit a rozšířit okruh vědomostí. Četba naukových článků podněcuje děti k hledání souvislostí, k myšlení.
Vždy je třeba uvážit, zda článek přináší nové vědomosti nebo zda potvrzuje, rozšiřuje a upevňuje vědomosti získané při výuce prvouky nebo při vlastním pozorování okolí. Když naučné čtení obsahuje více pro děti známých poznatků, musíme pamatovat na samostatnou práci žáků.
Číst celý článekLiterární výchova se uskutečňuje při styku žáka se slovesným uměleckým
dílem a to:
