Články s naučnou tematikou se nejen čtou, ale také rozebírají. Velký význam mají články, které navazují na hodiny prvouky. Propojení čteného textu s učivem prvouky napomáhá dětem samostatně pochopit smysl čteného článku, upevnit a rozšířit okruh vědomostí. Četba naukových článků podněcuje děti k hledání souvislostí, k myšlení.
Vždy je třeba uvážit, zda článek přináší nové vědomosti nebo zda potvrzuje, rozšiřuje a upevňuje vědomosti získané při výuce prvouky nebo při vlastním pozorování okolí. Když naučné čtení obsahuje více pro děti známých poznatků, musíme pamatovat na samostatnou práci žáků.
Na co je třeba při čtení naukových textů pamatovat:
1. Příprava na čtení
Dříve než začnete s dětmi naukový článek číst, uveďte je do okruhu těch představ a pojmů, s nimiž se v daném článku setkají.
Čtení nového článku je třeba vždy opřít o vědomosti, které děti získaly při výuce jiného předmětu, také o jejich vlastní zkušenost. Také je dobré se vrátit k obsahu článků, které jsme již v daném okruhu četli. Dříve než např. čtou žáci články o zelenině, zopakují si , které části různých druhů zeleniny jsou součástí lidské potravy (také si mohou zeleninu přinést). Je třeba, aby se dětem dostalo názorného poučení o neznámých pojmech.
2. Čtení článku s naučným textem
Článek např. s prvoučnou tematikou je třeba číst po částech, protože žáci snáze zvládnou vědomosti, získané při čtení logicky ucelených odstavců, než když čtou článek vcelku.
3. Rozbor článku
Aby žáci pochopili obsah každé části, je třeba jim dávat otázky, na něž žáci odpovídají buď svými slovy, nebo tak, že přečtou citát z přečteného odstavce. Při čtení článku a jeho rozboru se zároveň vysvětlují neznámá slova a výrazy, na které se nedošlo v úvodní besedě. Rovněž kontrolujeme, jak žáci chápou to, o čem jsme si již povídali. Aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku, je dobře, když při čtení naučných textů využijeme ilustrace v čítance, prvouce, encyklopediích nebo i různých exponátů.
4. Opětovné čtení
Abychom vzbudili zájem žáků o opětovné čtení naučného článku, je vhodné připravit úkoly typu:
a) vymyslet „název“ ke každé čtené části článku (klíčová slova odstavce)
b) žáci čtou znovu nahlas a sami oddělují logicky ucelené části
c) využití grafické opory pro zapamatování si obsahu článku (myšlenková mapa)
5. Upevnění obsahu článku
Mají-li si žáci osvojit a utřídit vědomosti, je třeba také článek vyprávět podle osnovy. V 1. roč. podle otázek, které formuluje učitel. Ve 2. a 3. roč. mohou děti připravovat osnovu pod učitelovým vedením. Od 4. r. se žáci pokoušejí sestavit osnovu pro vyprávění naukového článku sami (myšlenkovou mapu).
Je velmi důležité, aby si děti zvykly vyprávět text jasně a stručně. To lze snadno učit tak, že k jednotlivým bodům osnovy přidávají jednu, dvě nebo tři věty.
6. Zevšeobecnění
Když si mají žáci podstatné věci z četby naukového článku zapamatovat a dovést stručně o článku povídat, musíme nejprve dojít k určitému závěru, který je zevšeobecněním nových poznatků.
Abychom prohloubili nové poznatky, je dobře v závěru srovnat nové poznatky se starou látkou na totéž téma nebo i s jiným materiálem získaným např. z mimočítankové četby.
Celý článek ve formátu pdf si můžete stáhnout zde.
Převzato z Metodického průvodce čítankami pro 2. a 3. ročník (2-74).
