Průřezová témata:
Průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa. Patří proto k základnímu vzdělávání jako jeho významná a nedílná součást. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých oborů. Témata jsou integrována do učebních předmětů. Podmínkou činnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních předmětů a s obsahem dalších školních i mimoškolních činností žáků. Vytváření příležitosti pro individuální rozvoj a uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci, pomáhají rozvíjet žákovu osobnost, zejména v oblasti postojů a hodnot.
V učivu Přírodovědy 4 jsou vymezena především tato průřezová témata:
Osobnostní a sociální výchova
Celá vzdělávací oblast Člověk a jeho svět naplňuje dané průřezové téma alespoň zčásti ve všech jeho tematických okruzích a tématech, neboť učivem se stává sám žák, konkrétní žákovská skupina i běžné situace každodenního života. Toto téma se soustřeďuje na osobnost žáka, respektuje jeho individuální potřeby i zvláštnosti, vede ho k poznání sebe sama i druhých lidí, a tím mu pomáhá utvářet praktické životní dovednosti, jako jsou zejména sociální dovednosti a uvědomování si hodnot.
Tematické okruhy tohoto tématu jsou členěny do tří částí, které jsou zařazeny na rozvoj osobnostní, sociální a mravní. Všechna jsou nutná uskutečňovat prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, debat a modelových situací.
Osobnostní rozvoj:
– rozvoj schopností poznávání – vnímání výkladu, práce s textem (všechny formy čtenářské gramotnosti), cvičení paměti a schopnosti soustředit se;
– sebepoznání a sebepojetí – poznání sebe sama, jedinečnost každého člověka, konfrontace postojů, odlišné názory, zaujetí stanoviska (zejména ekosystémy)
– kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality).
Sociální rozvoj:
– poznávání lidí – zejména postavení člověka v rámci přírody, jeho vztah k přírodě a propojenost s živou i neživou součástí přírody;
– komunikace – rozvoj komunikativních dovedností při všech činnostech v různých situacích (např. práce s informacemi);
– kooperace a kompetice – rozvoj dovedností v oblasti sebeovládání, připuštění vlastní chyby, omylu, selhání, schopnost korigovat svoje požadavky a nároky, schopnost vést konstruktivní dialog.
Morální rozvoj:
– řešení problémů a rozhodovací dovednosti – rozvoj dovednosti problém pochopit, rozpoznat a hledat různé varianty řešení při individuálních i kolektivních činnostech;
– hodnoty, postoje, praktická etika – vedení žáků k uvědomění si morálních hodnot.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Toto téma má za úkol prohlubovat dovednosti žáků potřebné pro orientaci v evropském a dále pak i v globálním prostoru. Vzhledem k prohlubující se globalizaci světa má toto téma stále větší význam.
– objevujeme Evropu a svět – evropské krajiny.
Environmentální výchova
Úkolem tohoto tématu je vést žáky k pochopení celkové propojenosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, zejména k nutnosti postupného přechodu k dlouhodobě udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání, že každý jedinec je zodpovědný za svůj vztah k přírodě. Vede žáky k pozorování a vnímání důsledků lidského jednání a snaží se je vést k aktivní účasti na ochraně a utváření životního prostředí.
Toto téma se realizuje zejména prostřednictvím všech tematických celků:
– ekosystémy – les (les v našem prostředí, významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina a její využívání;
– základní podmínky života (celek Neživá příroda);
– lidské aktivity a problémy životního prostředí – lidské činnosti, které narušují životní prostředí, možnosti nápravy;
– vztah člověka k prostředí – uvážené využívání přírodních zdrojů, spotřeba energií, spotřeba obecně – věci, odpady – třídění, recyklace.
Jiné vzdělávací oblasti:
Jazyk a jazyková komunikace:
– vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, jasně a srozumitelně se vyjadřovat, účinně uplatňovat výsledky svého poznání.
Český jazyk a literatura – tematické úryvky z krásné literatury s otázkami k textu, které podporují čtenářskou gramotnost, otázky a úkoly k probíranému učivu.
Cizí jazyk – klíčové slovo z dané stránky v angličtině včetně transkripce výslovnosti (doporučujeme při vhodné příležitosti se žáky nacvičit) – na stránkách vpravo dole pod textem kromě stran s opakováním.
Matematika a její aplikace:
– rozvoj početních představ, orientace v čase, měření délky, objemu, hmotnosti, teploty a času, převody jednotek, matematické operace.
Člověk a svět práce:
– zahrnuje rozsáhlou oblast pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti. Tato oblast vychází z konkrétních životních situací, kdy žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v rozmanitých podobách: manipulace (měřidla, látky); přírodniny (zkoumání, třídění – herbáře, výstavky), látky atd.
Tělesná výchova:
– pobyt v přírodě a turistika.
Výtvarná výchova:
– rozpoznání, pojmenování, porovnání, třídění a vztahy prvků vizuálně obrazného vyjádření, obrazné ztvárnění jako prostředek pro vyjadřování emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností.
Dramatická výchova:
– rozšiřuje psychosomatické, herní a sociálně komunikační dovednosti během her, ale i v běžné činnosti ve třídě při výuce – spolupráce a komunikace v běžných životních a herních situacích.
Etická výchova:
– tento doplňující vzdělávací obor prostupuje všechny vzdělávací oblasti, veškeré školní i mimoškolní aktivity – mezilidské vztahy a komunikace, vzájemné poznávání s přihlédnutím k odlišnostem; lidská důstojnost, poznávání sebe sama, kreativita a iniciativa, řešení problémů a úkolů; přijetí vlastního i společného rozhodnutí, učení se pomoci, hledání pomoci při potížích; komunikace citů, empatie, asertivita, sebeovládání, vzory, dělení se, spolupráce, přátelství.
OBSAH