Nová škola - DUHA s.r.o.
Edice Čtení s porozuměním
0 Kč
0

Metodické rady - Přírodověda

Přírodověda 4 - Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět – učivo a očekávané výstupy

13.03.2018

1. Tematický celek: Živá příroda

Názvy kapitol: 1. Houby; 2. Rostliny; 3. Živočichové.

Učivo tematického celku: pojem živá a neživá příroda, společné vlastnosti živých organizmů (výživa, příjem vody, růst a změny v průběhu života, rozmnožování), dělení živé přírody (houby, rostliny, živočichové); pojem houba, vlastnosti hub, stavba těla hub (houby rourkaté a lupenaté), dělení hub podle poživatelnosti pro člověka (jedlé, nejedlé, jedovaté) – charakteristika a zástupci; pojem rostlina, společné vlastnosti rostlin, pojem fotosyntéza; dělení rostlin na výtrusné a semenné – charakteristika, příklady; stavba těla semenných rostlin; dělení rostlin podle stavby stonku (byliny, dřeviny); opylení a oplození; typy plodů (dužnaté, suché); dělení rostlin podle místa růstu a užitku pro člověka (plané rostliny, užitkové rostliny), pojem rostlina léčivá, jedovatá, chráněná; polní plodiny, ovocné stromy a keře, zelenina a její druhy, okrasné rostliny; pojem živočichové, společné znaky, dělení živočichů podle druhu potravy (býložravci, masožravci, všežravci); dělení živočichů podle vnitřní stavby těla (bezobratlí, obratlovci), zástupci bezobratlých živočichů; pojem obratlovci, dělení obratlovců – ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci, zástupci těchto druhů.

Očekávané výstupy:

– Chápe pojem živá a neživá příroda (uvede příklady). Charakterizuje životní projevy organizmů. Zná základní rozdělení živých organizmů.

– Umí charakterizovat houby, uvědomuje si, že houby nepatří mezi rostliny. Popíše stavbu těla houby.

– Zná dělení hub na jedlé, nejedlé a jedovaté, uvede příklady. Zná pravidla sběru hub.

– Umí charakterizovat rostliny, zná jejich potřeby. Chápe princip fotosyntézy a umí ho jednoduše popsat.

– Zná základní rozdělení rostlin na semenné a výtrusné, skupiny umí charakterizovat, uvede příklady.

– Popíše části těla semenných rostlin, vysvětlí jednoduše základní funkce jednotlivých částí.

– Chápe pojem bylina, dřevina (keř, strom), uvede příklady.

– Chápe a umí charakterizovat dělení rostlin podle užitku pro člověka (plané, užitkové, okrasné). Chápe pojmy rostlina léčivá, jedovatá, chráněná.

– Chápe význam užitkových rostlin pro člověka, umí je rozlišit na polní plodiny, ovocné stromy a keře, zeleninu. Chápe význam a smysl okrasných rostlin pro člověka.

2. Tematický celek: Neživá příroda

Názvy kapitol: 1. Voda; 2. Vzduch; 3. Minerály (nerosty) a horniny; 4. Půda; 5. Světlo a teplo ze Slunce; 6. Ekosystém.

Učivo tematického celku: zopakování pojmu neživá příroda a její součásti; pojem voda, vlastnosti vody, kapalná látka – kapalina, voda jako základní podmínka pro život, oceánská a pevninská voda (povrchová, podpovrchová, ledovce), koloběh vody v přírodě; pojem vzduch, výskyt vzduchu, složení vzduchu; pojem hornina a minerál (nerost), příklady hornin a nerostů; zeměkoule a její stavba; pojem půda, její vznik a složení, význam a využití; pojem Slunce jako hvězda – zdroj tepla a světla, význam pro život rostlin a živočichů; pojem ekosystém – soustava živých a neživých složek životního prostředí vzájemně se ovlivňujících, dělení ekosystémů (přirozené a umělé; vodní a suchozemské).

Očekávané výstupy:

– Uvědomuje si, co patří mezi základní podmínky života na Zemi.

– Chápe pojem látka, ví, že látky mají různé vlastnosti a mohou se vyskytovat v různém skupenství, uvede příklady.

– Zná vlastnosti vody, ví, že se voda vyskytuje v různých skupenstvích.

– Rozliší vodu slanou a sladkou, oceánskou a pevninskou.

– Umí určit, kde můžeme vodu v přírodě pozorovat. Chápe koloběh vody v přírodě.

– Uvědomuje si, že se vzduch skládá z mnoha složek a že se nachází všude okolo nás.

– Umí rozlišit horniny a minerály (nerosty). Chápe dělení hornin na vyvřelé, usazené a přeměněné, uvede jejich příklady.

– Uvede, k čemu lidé nerosty a horniny využívají, co se z nich vyrábí.

– Umí popsat vznik půdy a její složení. Chápe význam půdy pro život, vysvětlí, jak lidé půdu využívají.

– Chápe, že Slunce je zdrojem světla a tepla pro všechno živé na Zemi.

– Uvědomuje si, že živé a neživé části přírody se vzájemně ovlivňují, doplňují a vyvíjejí. Rozeznává hlavní typy ekosystémů. Uvede příklady základních typů ekosystémů.

3. Tematický celek: Podzim; Les I

Názvy kapitol: 1. Podzim; Opakování – Živá a neživá příroda; 2. Druhy lesa; 3. Lesní patra.

Učivo tematického celku: den podzimní rovnodennosti, pozorování proměn přírody na podzim (ochlazování, dozrávání plodů, příprava živočichů na zimu); rostliny na podzim, plody jako zásobárna zimní potravy pro volně žijící živočichy; stromy na podzim (období klidu); stěhovaví ptáci × stálí ptáci a přezimující živočichové, příprava přezimujících živočichů na zimu, říje u vybraných živočichů; druhy lesa, lesní patra; jedlé, nejedlé a jedovaté houby, soužití hub a stromů, pravidla pro sběr hub; rostliny s jedlými plody, rostliny s jedovatými plody v bylinném a keřovém patře; jehličnaté stromy v lese, listnaté stromy v lese.

Očekávané výstupy:

– Jednoduše vysvětlí pojem den podzimní rovnodennosti a popíše změny nastávající od tohoto dne v délce dne a noci.

– Charakterizuje podzimní počasí a průběh proměn podzimní přírody.

– Uvědomuje si význam plodů jako zásobárny zimní potravy pro volně žijící živočichy.

– Vysvětlí podstatu dělení ptáků na stálé a stěhovavé. Uvědomuje si nutnost přípravy přezimujících živočichů na zimu (zbarvení, hustota opeření nebo srsti, ustávání aktivity, vyhledávání vhodných úkrytů).

– Rozlišuje druhy lesa a lesních pater (kořenové, mechové, bylinné, keřové a stromové).

– Rozeznává rozdíly mezi běžně známými druhy jedlých, nejedlých a jedovatých hub. Uplatňuje hlavní zásady při sběru hub. Uvědomuje si nebezpečí z požití jedovatých hub. Chápe vzájemnou výhodnost soužití některých hub s kořeny určitých stromů.

– Umí rozpoznat běžně známé zástupce bylin a keřů rostoucích v bylinném a keřovém patře.

– Umí rozpoznat rostliny s jedovatými plody. Uvědomuje si nebezpečí plynoucí z trhání a ochutnávání neznámých plodů.

– Umí rozpoznat běžně známé zástupce jehličnatých stromů podle nápadných a určujících znaků, přiřazuje šišky k odpovídajícímu stromu. Pojmenuje běžně známé druhy listnatých stromů podle jejich plodů.

4. Tematický celek: Les II

Názvy kapitol: 1. Les udržovaný (kulturní) a přirozený les; 2. Význam lesa; 3. Živočichové v lese.

Učivo tematického celku: ostatní rostliny v lese; les udržovaný, obnova přirozeného lesa bez zásahu člověka, jeho výskyt; význam lesa; živočichové v lese (útočiště pro rozmanité druhy živočichů), bezobratlí živočichové, plazi, ptáci a savci žijící v lese na našem území.

Očekávané výstupy:

– Umí rozpoznat rostliny v lese (mechy, plavuně, přesličky, kapradiny). Uvědomuje si, jaký je jejich význam v lese a místa, kde se vyskytují.

– Rozeznává les udržovaný od přirozeného, umí vysvětlit, proč na našem území převažují lesy udržované.

– Vysvětlí význam lesa pro ovzduší, zadržování vody, omezení eroze, ochrany před silným větrem, jako surovinový zdroj a místo odpočinku pro člověka.

– Uvědomuje si význam lesa jako domova pro různé druhy živočichů.

– Umí rozpoznat běžně známé zástupce bezobratlých živočichů, plazů, ptáků a savců, jejich vzhled, způsob života a výskyt.

5. Tematický celek: Zima; Pokusy a měření

Názvy kapitol: 1. Zima; 2. Délka; 3. Hmotnost; 4. Objem; 5. Čas; 6. Teplota.

Učivo tematického celku:

den zimního slunovratu, proměna zimní přírody; reakce rostlin na zimu (vegetační klid, zastavení růstu, opadání listů, uložení živin do cibulky nebo hlízy, přezimování rostliny v podobě semen); způsoby přežívání živočichů v zimě – studenokrevní ve stavu strnulosti, teplokrevní v zimním spánku nebo aktivně (např. býložravci, masožravci, stálí ptáci); pomoc živočichům v zimním období (přikrmování stálých ptáků, krmelce pro lesní živočichy); základní veličiny (délka, hmotnost, objem, teplota, čas), základní jednotky (1 metr, 1kg, 1 litr, 1 sekunda, stupně Celsia) a odpovídající měřidla.

Očekávané výstupy:

– Uvědomuje si odlišnost dne zimního slunovratu od ostatních dnů.

– Jednoduše vysvětlí, co je období vegetačního klidu u rostlin. Rozeznává různé strategie přežití rostlin v zimě.

– Rozlišuje studenokrevné živočichy a teplokrevné živočichy, umí je charakterizovat.

– Popíše, jak studenokrevní živočichové přežívají zimu, uvede příklady.

– Popíše, jak teplokrevní živočichové přežívají zimu. Jmenuje příklady aktivních živočichů a živočichů upadajících do zimního spánku.

– Chápe potřebu pomáhat v zimě volně žijícím živočichům.

– Rozlišuje mezi veličinou, jednotkou a měřidlem.

– Umí vyjmenovat základní jednotky délky, hmotnosti, objemu, času a teploty.

– Uvědomuje si, jaká měřidla používáme, umí samostatně provést nejjednodušší měření prostřednictvím odpovídajících měřidel.

6. Tematický celek: Jaro; Lidská sídla (venkov)

Názvy kapitol: 1. Jaro; 2. Rostliny v okolí lidských sídel; 3. Živočichové v okolí lidských sídel;

Opakování – Les, Zima, Měření; Jaro, Venkov.

Učivo tematického celku:

den jarní rovnodennosti, proměna přírody na jaře; jarní rostliny (včetně cibulovin), stromy a keře rozkvétající na jaře; ptáci na jaře (chování ptáků na jaře, hnízdění), ptáci krmiví a nekrmiví; další živočichové na jaře – studenokrevní živočichové, bezobratlí živočichové, teplokrevní živočichové, rozmnožování savců na jaře; rostliny v okolí lidských sídel, ovocné stromy (jabloň, slivoň švestka), ovocné keře (rybíz); dělení zeleniny (kořenová, cibulová, listová, košťálová, plodová); dělení živočichů v okolí lidských sídel (domácí zvířata: hospodářská zvířata, tzv. domácí mazlíčci; živočichové volně žijící v okolí lidských sídel); běžně známí zástupci hospodářských zvířat – drůbež a savci, jejich užitek pro člověka; péče o zvířata chovaná pro radost, typy příbytků pro domácí mazlíčky; rozdíly v chovu psa domácího a kočky domácí; běžně známí zástupci bezobratlých živočichů, obojživelníků, ptáků a savců volně žijících v okolí lidských sídel, způsob jejich života.

Očekávané výstupy:

– Uvědomuje si odlišnost dne jarní rovnodennosti od ostatních dnů.

– Popisuje viditelné proměny přírody na jaře.

– Rozeznává běžně známé zástupce jarních rostlin (sněženka podsněžník, bledule jarní, sasanka hajní, jaterník podléška, orsej jarní).

– Chápe pojem „cibuloviny“, jmenuje běžně známé zástupce okrasných cibulovin (tulipány, narcisy, krokusy).

– Uvědomuje si, co jsou tzv. „kočičky“ (květy vrby jívy), umí rozpoznat květy lísky obecné (jehnědy).

– Popíše chování ptáků na jaře (přílet stěhovavých druhů ptáků, stavba hnízd, ptačí zpěv).

– Jednoduše charakterizuje rozdíl mezi ptáky krmivými a nekrmivými, uvede běžně známé zástupce obou skupin.

– Jednoduše popíše probuzení studenokrevných živočichů ze stavu strnulosti.

– Uvede příklady hmyzu vylétávajícího na jaře ven (včely, samice čmeláků, motýli).

– Popíše chování teplokrevných živočichů na jaře (probuzení ze zimního spánku, změna zbarvení srsti, rozmnožování).

– Jednoduše charakterizuje umělý ekosystém v okolí lidských sídel na venkově (zahrady, sady, vinohrady, různé druhy příbytků pro chov domácích zvířat).

– Uvědomuje si, že okolí lidských sídel obývají i volně žijící živočichové.

– Jmenuje běžně známé zástupce ovocných stromů a keřů u nás (jabloň domácí, slivoň švestka, rybíz) a typ jejich plodů (malvice, peckovice, bobule).

– Rozlišuje zeleninu podle částí těla, kvůli kterým se pěstuje.

– Pojmenuje běžně známé zástupce domácích ptáků a hospodářských zvířat (savců), rozpoznává užitek, pro který chováme hospodářská zvířata a domácí ptáky.

– Uvědomuje si nutnost nezbytné každodenní péče o tzv. domácí mazlíčky.

– Rozeznává příbytky vhodné pro chov domácích mazlíčků a jejich vybavení.

– Jednoduše popíše využití psa domácího pro člověka, popíše stavbu těla a odlišný způsob chování koček domácích v porovnání se psem domácím.

– Jmenuje běžně známé zástupce bezobratlých živočichů, obojživelníků, ptáků a savců žijících volně v okolí lidských sídel, popíše, čím se živí, kde přebývají a způsob jejich života.

7. Tematický celek: Park (město)

Názvy kapitol: 1. Rostliny v parku; 2. Živočichové v parku; Opakování – Park.

Učivo tematického celku:

park jako příklad umělého ekosystému; běžně známí zástupci listnatých a jehličnatých keřů a stromů, okrasné byliny; živočichové obývající park (bezobratlí živočichové, ptáci a savci)

Očekávané výstupy:

– Jednoduše popíše park jako ekosystém uměle vytvořený člověkem.

– Uvědomuje si význam parku pro zlepšení životního prostředí, zejména ve městech, a jeho estetickou funkci.

– Rozeznává původní stromy, keře a byliny od nepůvodních, které doplňují výsadbu domácích druhů rostlin; rozeznává běžně známé listnaté stromy a keře (různé druhy javorů, lípa srdčitá, zlatice převislá, šeřík obecný).

– Rozeznává zástupce jehličnatých stromů (smrk pichlavý) a uvědomuje si jejich specifika (tis červený je jedovatý, jalovec obecný je chráněný).

– Rozeznává okrasné byliny vysazované v parcích (violka zahradní, aksamitník rozkladitý).

– Uvědomuje si, že v parcích žije řada živočichů obývajících původně les.

– Uvede příklady bezobratlých živočichů (ruměnice pospolná, roháč obecný), ptáků (např. sýkora koňadra, hrdlička zahradní, straka obecná) a savců (ježek západní). Popíše, čím se živí, kde přebývají a způsob jejich života.

8. Tematický celek: Louka; Léto

Názvy kapitol: 1. Rostliny na louce; 2. Živočichové na louce; 3. Léto.

Učivo tematického celku:

charakteristika louky (výskyt trav a bylin, vznikly vykácením části lesů, poskytují krmivo pro hospodářská zvířata, pokud ustane pravidelné sečení, místo louky vznikne opět les); běžně známí zástupci trav a bylin rostoucích na louce; běžně známí zástupci živočichů obývajících louky (s důrazem kladeným na bezobratlé živočichy); popis proměn přírody v létě, dozrávání plodů bylin, keřů a stromů, chování živočichů v létě (vyvádění mláďat, opětovné rozmnožování, odlet prvních stěhovavých ptáků).

Očekávané výstupy:

– Jednoduše popíše louku jako částečně přirozený ekosystém a jeho užitek pro člověka (luční trávy a byliny slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata).

– Rozeznává první senoseč od druhé senoseče (otava). Rozlišuje louku od pastviny.

– Popíše stavbu těla trávy (stéblo, kolénka, květenství).

– Uvědomuje si barevnou proměnlivost louky v závislosti na barvě květů lučních bylin, uvede jejich příklady.

– Rozeznává léčivé byliny rostoucí na loukách (např. jitrocel kopinatý) a jejich význam pro léčbu nemocí.

– Rozeznává luční jedovaté byliny (pryskyřník prudký, ocún jesenní), uvědomuje si, že se jedovatých bylin nedotýkáme ani je netrháme.

– Popíše specifika výskytu živočichů na louce (převaha bezobratlých živočichů, obratlovci zde vyhledávají zejména potravu).

– Uvede příklady bezobratlých živočichů vyskytujících se na louce (saranče čárkovaná, kobylka zelená, včela medonosná, čmelák zemní, různé druhy motýlů, slunéčko sedmitečné). Uvědomuje si, že některé druhy bezobratlých mají význam jako opylovači.

– Uvede příklady ptáků zalétávajících na pole za potravou (čáp bílý, vrabec polní).

– Popíše způsob života krtka obecného obývajícího louku.

– Jednoduše vysvětlí pojem den letního slunovratu a popíše změny, které v souvislosti s ním v přírodě nastávají (doba největšího tepla v roce a zrání plodů).

– Jednoduše popíše chování živočichů v létě (vyvádění mláďat, opětovné rozmnožování, odlet prvních stěhovavých ptáků).

9. Tematický celek: Pole; Tekoucí vody

Názvy kapitol: 1. Rostliny na poli; 2. Živočichové na louce; Opakování – Louka, Léto, Pole; 3. Rostliny u tekoucích vod; 4. Živočichové – tekoucí vody a okolí.

Učivo tematického celku:

pole – umělý ekosystém vytvořený člověkem; polní plodiny pěstované na poli (obilniny, okopaniny, luskoviny, olejniny, pícniny, textilní plodiny); obilniny (pšenice setá, žito seté, ječmen obecný, oves setý, kukuřice setá) a výrobky z nich; okopaniny (řepa obecná cukrovka, řepa krmná, lilek brambor) a potravinářské výrobky z nich; luskoviny (hrách setý, fazol obecný, čočka kuchyňská, sója luštinatá) a pokrmy z nich, rozdíl mezi luskovinou a luštěninou; olejniny (brukev řepka olejka, slunečnice roční), oleje z nich; pícniny (např. jetel luční) jako krmivo pro hospodářská zvířata; textilní plodiny (len setý), surovina z něho (vlákno) a výrobky; ostatní plodiny (zelenina, chmel otáčivý); běžně známí zástupci plevelů na poli; běžně známí zástupci bezobratlých živočichů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců obývajících pole; charakteristika ekosystému tekoucí vody (potok, řeka); rostliny u tekoucích vod (olše lepkavá, střemcha obecná, chrastice rákosovitá, pomněnka bahenní, netýkavka žláznatá); běžně známí zástupci živočichů obývajících okolí tekoucích vod a tekoucí vody.

Očekávané výstupy:

– Jednoduše popíše pole jako umělý ekosystém a jeho užitek pro člověka (pěstování obilnin, okopanin, luskovin, olejnin, pícnin, textilních plodin, zeleniny a chmele otáčivého).

– Vyjmenuje obilniny, uvede příklady surovin a výrobků získávaných z různých druhů obilnin. Chápe, co je sláma a k čemu se používá.

– Rozlišuje mezi bulvou a hlízou (řepa obecná cukrovka, řepa krmná × lilek brambor). Uvede příklad využití okopanin v potravinářském průmyslu.

– Uvědomuje si rozdíl mezi luskovinou a luštěninou, uvede příklady.

– Jmenuje nejběžnější zástupce olejnin u nás. Uvědomuje si, jak se získává olej z olejnin.

– Chápe pojem pícnina, uvede příklady pícnin.

– Uvědomuje si, co jsou textilní plodiny a co se z nich získává, uvede příklady.

– Vysvětlí pojem plevele, uvede nejběžnější zástupce plevelů.

– Uvědomuje si příčiny druhové omezenosti výskytu živočichů na poli. Chápe příležitostný výskyt obratlovců na poli za účelem shánění potravy.

– Uvede příklady bezobratlých živočichů vyskytujících se na poli (včela medonosná, čmelák zemní, mandelinka bramborová, bělásek zelný).

– Uvede zástupce obojživelníků (ropucha obecná) a plazů (ještěrka obecná) obývajících pole.

– Uvede příklady ptáků obývajících pole nebo zalétávajících na pole za potravou (skřivan polní, strnad obecný, bažant obecný, koroptev polní, křepelka polní, poštolka obecná). Jednoduše porovná způsob jejich života a druh přijímané potravy.

– Uvede příklady savců obývajících pole (hraboš polní, zajíc polní, křeček polní).

– Jednoduše popíše ekosystém tekoucí vody (potok, řeka) a jeho okolí.

– Uvědomuje si, k čemu slouží břehový porost. Uvede příklady rostlin vyskytujících se v okolí tekoucích vod (olše lepkavá, střemcha obecná, chrastice rákosovitá).

– Uvede příklady bezobratlých živočichů, ryb, ptáků a savců obývajících tekoucí vody a její okolí.

10. Tematický celek: Stojaté vody

Názvy kapitol: 1. Rostliny stojatých vod; 2. Živočichové – stojaté vody a okolí; Opakování – Tekoucí a stojaté vody; Závěrečné opakování.

Učivo tematického celku:

charakteristika ekosystému stojaté vody (jezera, rybníky, přehrady); rostliny stojatých vod (vrba bílá, rákos obecný, orobinec úzkolistý, leknín bílý); běžně známí zástupci živočichů obývajících stojaté vody a okolí.

Očekávané výstupy:

– Jednoduše popíše ekosystém stojaté vody (jezero, rybník, přehrada) a jeho okolí, uvědomí si, že jezero je přírodní ekosystém, zatímco rybník a přehrada jsou umělé ekosystémy.

– Uvede příklady rostlin vyskytujících se v okolí tekoucích vod (vrba bílá, rákos obecný, orobinec úzkolistý) a rostoucích přímo ve vodě (leknín bílý).

– Uvede příklady bezobratlých živočichů, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců obývajících tekoucí vody a její okolí.

OBSAH

  1. Úvod
  2. Učebnicová sada Přírodověda 4 – Učebnice, PS, IUč
  3. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět – učivo a očekávané výstupy
  4. Průřezová témata, jiné vzdělávací oblasti
  5. Klíčové kompetence rozvíjené v Přírodověda 4
  6. Orientační návrh časového plánu
  7. Metodické pokyny viz. METODICKÝ PRŮVODCE
Doporučené tituly

Sdílet článek na FB

facebook

| Hlavní stránka | Novinky | Akční nabídky | O nás | Jak nakupovat | Kontakty
Ověřit CSS!